Energie vody byla jednou z prvních (po zvířecí), kterou dokázal v minulosti člověk použít a úspěšně přeměnit na mechanickou práci. Poprvé se voda pro vykonání práce pomocí vodního kola používala k zavlažování v Mezopotámii v 6. století př. n. l. Vodní pohon se pak postupně prosadil i do mnoha dalších odvětví lidské činnosti.
Provozů, kde se vodní energie využívala, byla spousta: mlýny, pily, hamry, dmýchadla hutí, čistírny lnu, přádelny, tkalcovny, elektrárny, škrobárny, drtírny kamene, čerpadla v dolech, vodárny pitné vody, čistírny odpadních vod, brusírny skla, papírny, hospodářské stroje na statcích a mnoho dalších. Někdy jeden vodní motor poháněl více živností dohromady. V českých zemích jsou pro vodní pohony příznivé podmínky a vzhledem ke zdejšímu průmyslovému zaměření tu byly vodní pohony hojně rozšířeny. Nejvíce vodních děl bylo s výkonem do 30 kW instalovaného výkonu. Vodní energie se časem začala používat téměř výlučně k výrobě elektrické energie a tento trend stále trvá.
Energie vody se však používala i k dopravním účelům. Pomocí ní se plavilo vytěžené dřevo z lesů do místa svého určení. Historie voroplavby je bohatá a v ČR měla svůj velký význam.
![]() |
Obr. 1 Čertovka – vodní kolo Velkopřevorského mlýna |
Autor: Petr1868 |
Zdroj: www.wikipedia.cz |
![]() | ||
| ||
| ||