Vliv na krajinu a půdu

Asi nejdiskutovanější problematikou využívání obnovitelných zdrojů je jejich vliv na krajinu a s tím související zábory půdy.

Tento problém se týká zejména solárních elektráren, pro které je potřeba velkých ploch, které jsou dostatečně osluněny. V praxi se tak velmi často stává, že se na místě, kde původně byla zemědělská půda, objeví plocha, která v krajině působí jako velké zrcadlo. Navíc, půda tím přichází o svou přirozenou produkční funkci a oplocení brání volnému pohybu zvěře. Zdá se, že pro solární elektrárny by byly nejvhodnější pouště, kde je spousta slunce a solární články by tam nikomu nevadily. Tam ale energii nikdo nepotřebuje a její transport by byl velmi drahý a ztrátový. Ve spoustě případů je proto ideálním řešením instalování solárních panelů na střechách domů nebo v místě bývalých průmyslových areálů (tzv. brownfields).

Se záborem půdy jsou spojovány i velké vodní elektrárny. Při stavbě přehrad bývají zatopena vodou velmi rozsáhlá území. To s sebou nese i změnu mikroklimatu a mnohdy i ztrátu nenahraditelného přírodního a kulturního dědictví. Např. kvůli stavbě největší elektrárny světa, Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang v Číně, bylo přestěhováno 1,3 milionu lidí, pod vodou zmizelo 13 velkoměst, 140 měst a přes 1 300 vesnic.

Zábor půdy v menším měřítku je problémem i u větrných elektráren. Na mnoha místech vznikají tzv. větrné parky či farmy, které významným způsobem ovlivňují zejména estetickou a rekreační funkci krajiny. To ostatně můžete posoudit sami na fotografii (obr. 1), která byla pořízena na větrné farmě v USA ve státě California. Velmi často také dochází ke střetům s požadavky ochrany přírody a krajiny.