Sluneční energie

Sluneční neboli solární energie pochází ze slunce. Díky moderním technologiím ji využíváme na ohřev vody, pro vytápění nebo na výrobu elektřiny.

Elektřinu ze slunce můžeme vyrábět díky fotoelektrickému jevu. Ten způsobuje to, že po dopadu fotonu na polovodičový materiál (krystaly křemíku) se vysráží elektrony, které vytvářejí elektrické napětí. Proto se pro výrobu elektřiny ze slunce běžně používá termín fotovoltaika. Sluneční elektrárny se skládají z několika řad plochých fotovoltaických panelů, z nichž každý má několik desítek článků. V ČR se provozuje cca 110 velkých slunečních elektráren o výkonech cca od 3 MW do 5 MW a 40 solárních parků s výkonem 5 až 38 MW. Ten největší v Ralsku vlastní skupina ČEZ, a.s. Fotovoltaika slouží i pro drobnou domácí výrobu elektřiny.

Pro efektivní výrobu elektřiny je důležitá dostatečná intenzita a doba slunečního záření. ČR je v tomto ohledu zemí podprůměrnou, přesto je v rámci EU i světa solární velmocí. Podle posledních údajů je v ČR evidováno 13 019 elektráren o souhrnném instalovaném výkonu 1 959 MW, což výkonově odpovídá jaderné elektrárně Temelín.

Solární energii lze využívat i jiným způsobem, její jednoduchou přeměnou na energii tepelnou. Díky solárním (termickým) kolektorům tak můžeme ohřívat vodu nebo přitápět. Princip kolektoru se podobá skleníku. Teplo se zachytává pod skleněným (nebo jiným průsvitným) krytem v absorbéru, který se ohřívá a odevzdává teplo teplonosnému médiu, kterým může být voda, vzduch, olej apod. Tepelných účinků slunečního záření se využívá i v tzv. solárních termálních elektrárnách. Jejich princip je založen na soustředění energie slunečních paprsků pomocí slunečních sběračů nebo heliostatů (soustavy zrcadel) do jednoho místa, ve kterém dochází k ohřevu teplonosné kapaliny. Další část elektrárny již funguje totožně s elektrárnou tepelnou.