Cyklistická doprava
Kdo by neznal kolo. Tedy myslíme to jízdní, neboli bicykl. Na kole se jezdí už od konce 19. století. Tehdy to byl, co by rychlý a levný dopravní prostředek, převratný vynález. Dnes, více jak sto let od jeho uvedení, jej využíváme k účelům spíše sportovně-rekreačním. Cyklistika však může být plnohodnotnou formou dopravy. Na aktuálnosti a smyslu nabývá především ve městech, např. při každodenním dojíždění do zaměstnání. Cyklistická doprava využívá speciální cyklistickou infrastrukturu, skládající se z cyklostezek, cyklopruhů a dalších prvků, např. míst a stojanů sloužících k zaparkování a uzamčení kol. Řeknete si, k čemu potřebujeme speciální pruhy a cyklostezky? V první řadě se jedná o bezpečnost provozu a samotných cyklistů, která je na běžné silnici ohrožena.
Jako cyklisté máme pro pohyb na kole, kromě obyčejné silnice nebo terénu, celkem tři možnosti. Cyklostezku poznáme podle toho, že je označena značkami C8–C10 (obr. 1–3). Cyklostezka může (ale nemusí) být současně i stezkou pro pěší a nesmí na ni vjíždět motorová vozidla. Cyklistický provoz může být veden i po normálních silnicích, po zřetelně vyznačeném cyklopruhu. Ten je buď oddělen bílým pruhem a vodorovnou dopravní značkou, nebo je navíc ještě vyznačen samostatným barevným pruhem jako na obr. 4. S cyklopruhy se setkáme zejména ve městech.
Cyklotrasa představuje cestu vhodnou pro cyklisty vyznačenou tabulkami v terénu a na mapě. Cyklotrasy jsou určeny pro cykloturistiku, slouží tedy k naší orientaci. Každá cyklotrasa má svoje číslo, podobně jako silnice. Cyklotrasy jsou přednostně vedeny po cyklostezkách a komunikacích vhodných pro cyklisty (kam mají auta zakázaný vjezd), můžou však vést i po obyčejných silnicích, obvykle nižších tříd, a nezpevněných cestách.