Zemní plyn je nejčistší fosilní palivo. Přibližně z 98 % je tvořen metanem
(CH4), nejlehčím uhlovodíkem s jedním atomem uhlíku v molekule. Společně s LPG patří mezi nejlevnější varianty, a to rovněž v důsledku nízké spotřební daně ve srovnání s klasickými palivy. Zemní plyn se přímo těží, nemusí se vyrábět náročnými technologickými postupy. Jeho zásoby jsou větší než v případě ropy. V dopravě se zemní plyn používá zejména ve formě stlačené (Compressed Natural Gas, CNG), začíná se prosazovat i ve formě zkapalněné (Linguified Natural Gas, LNG), což je jediná forma zemního plynu, kterou je možné přepravovat tankery.
Chemické složení zemního plynu předurčuje jeho velmi příznivé emisní vlastnosti. Při jeho spalování téměř nejsou produkovány prašné částice (PM), polyaromatické uhlovodíky (PAU) a další reaktivní uhlovodíky (HxCy), oxid siřičitý
(SO2) a jsou výrazně (cca o 15–20 %) sníženy emise oxidu uhličitého
(CO2), oxidu uhelnatého
(CO) a oxidů dusíku
(NOx). Kromě menšího produkovaného znečištění je předností využití CNG tišší chod motoru, což může být výhodou hlavně u městské hromadné dopravy.
Zemní plyn se využívá především pro pohon velkých dopravních prostředků. Využití má zejména v městské hromadné dopravě v nízkoemisních zónách a hromadné dopravě ve zvláště chráněných územích, jako jsou např. národní parky. V ČR podle posledních údajů jezdí na CNG cca 2 500 vozidel, celosvětově je to okolo 13 mil. vozidel. V Evropě jich je nejvíce v Itálii, kolem 700 tisíc. Na LNG (zemní plyn ochlazený na –162 °C při normálním tlaku) jezdí v současnosti na světě několik tisíc vozidel, nejvíce v USA a Japonsku. CNG je dostupný prostřednictvím specializované sítě stanic, kterých je v ČR zatím poměrně málo, cca kolem 60. V Evropě se toto číslo blíží hodnotě okolo 1600.
Graf 1 Potenciál snížení emisí jednotlivých škodlivin při používání CNG ve srovnání s benzínem a naftou (%) ![]() |
Zdroj: www.cng.cz |
Obr. 2 Autobus na zemní plyn (CNG) |
Autor: Harold |
Zdroj: www.wikipedia.org |
![]() | ||
| ||
| ||
| ||